Při dalším courání Prahou jsem se stavil v Obecním domě a poprvé viděl Muchovu Slovanskou epopej. Skutečně monumentální dílo. A tradičně do Školské 28 na presidenty a Tibet.
Tato místa zde již byla mnohokrát. Po letošních vedrech jsem se šel projít na Krásnou vyhlídku kolem opravovaného zámku, parkem a ořechovou alejí až na místo, kam chodili již Palacký a Svatopluk Čech.
Vydal jsem se do galerií a shodou okolností v onen výroční smutný den. Koudelka v UPM, Staroměstská radnice, Mánes a později galerie ve Školské. Zastavení u Českého rozhlasu a pozdní odpoledne na Můstku pod nezávislým výročním podiem. Čuňas, GaB, Pech, Klus s rodinou a na závěr Aktual s Knížákem. Prima den se smutnými vzpomínkami.
Po noclehu a snídani v IBISu jsme navštívili divoké Hundertwasserovo městečko a projeli okruh kolem centra města. Poté jsme od Marie Terezie prošli historickými místy s paní průvodkyní. Po obědě jsme se s Pepou procházeli sami a skončili jsme v hospůdce u sv. Ruprechta. Po dvou Kozlech a kávě jsme zamířili po rušné náplavce k našemu mikrobusu. Pod zataženým nebem jsme včas a zdrávi okolo Třeboně dojeli do Prahy. Jsme rádi, že jsme se Vídní alespoň mihli (byli jsme zde poprvé).
Ráno jsme vyjeli s Pepou zájezdovým mikrobusem poprvé do Vídně. Odpoledne jsme si prohlédli Belvedere a Schönbrunn. Po ubytování jsme se tam vrátili na koncert Vídeňských filharmoniků se sólistkou Annou Nebresku. Škoda, že jsme mezi 80 000 diváků stáli 200 m od pódia. Ale jinak pěkný zážitek. (Detailní foto z koncertu z obrazovky, asi 50 m od nás.)
Dalším cílem výletů z Českopisem MKL TRV bylo Brno. A tam dvě významné stavební památky, vila Tugendhat a kasematy na Špilberku. Opět prima zajímavé cestování a poznání.
Náročný, ale moc pěkný výlet do Vídně, kde jsem byl poprvé. Nádherný Belvedere, ze Schönbrunnu lehké zklamání. Večerní koncert filharmonie úžasný, jen poslech z 200m mezí 80 000 diváky nebyl to pravé, ořechové... Druhý den ve Vídni. Ráno odjezd z Ibisu k pestrému "Hundertwasserovi", okružní jízda po Vídni, výstup u Marie Terezie a pěší procházka po centru až ke sv. Štěpánovi. Po obědě jsme sami skončili u starého Sv. Ruprechta. Posezení v hospůdce, procházka po náplavce a už odjezd přes Dunaj domů.
Letošní cestu do Jižní Bretaně jsme zahájili u Verdunu, pokračovali do Remeše, zámku Vicomta a již do Vannes. V Bretani městečka, pobřeží, samozřejmě menhiry a až na konec světa - Finistére - mys Pointe du Raz. Zpět opět krásná městečka a zámky se závěrem ve Versailles.
Jednou, dvakrát do roka se projdu na židovský hřbitov u Hřivčic, jehož obnovu jsem před 10 lety inicioval, 7 roků jsem se na ní podílel a poté jem byl tak nějak "vykopnut". Ale chodím sem rád, to místo si návštěvu zaslouží...
Ve Školské ulici jsou v jednom objektu dvě galerie. Na dvoře chystali vernisáž moc potřebné výstavy, příběhy utečenců 20. - 21. století a mezi nimi je i známý fotograf, který vystavuje ve druhé, vysoce profesionální galerii. Obě výstavy stojí za návštěvu. Více jsem toho tentokráte nestihl, večer mne čekala Libeňská synagoga.
Po delší době jsem zajel do Prahy a odpoledne se prošel asi 4 km (navštívil 2 galerie) a mířil do Libně na vernisáž Věry L. . Poprvé se stavil u Pražského jezulátka, prošel Kampou přes Vlatvu a dál až na Metro u Masaryčky. Příjemná procházka, jen ta fotografická inspirace nějak nepřicházela... :-(
O svátek se u mne stavěly kamarádky a já po odjezdu motorkářů vyrazil Ořechovou alejí a přes Vyhlídku za nimi. Dohnal jsem je v Chraštíně. O dva dna potom jsem vyrazil ke Slavětínu, abych vyfotil dokvétající žluté peklo a rozkvétající jetel před panoramatem Peruce.
Při výletě s Českopisem MKL jsme cestou do Hradce navštívili Chlum, místo velké tragické bitvy. V podvečer jsme se stavili v Osicích a u pomníku Františka Škroupa zazpívali jeho nejznámější písničku, naší národní hymnu.
Další zájezd Českopisu MKL mířil na Hradecko. S příjemnou a znalou průvodkyní jsme prošli historickým centrem Hradce Králové i jeho okolím, stvořeným významnými architekty Kotěrou a Gočárem. Odpoledne zastavení na vodní elektrárně Hučák a v kavárně u Petrofa, světoznámého výrobce klavírů.
Občas se projdu, jeden den jen na hřbitov, jsou zde i krásné staré náhrobky a další den přes jarní park na Krásnou Vyhlídku.Ten letošní duben není vůbec dubnový, ale téměř červencový.
Během dubna, když začne rozkvétat les, chodím již 11 let vyčistit obnovenou podkovu. Letos to bylo dříve, když po nepříjemném březnu přišel slunný duben a les rozkvetl různobarevnými kvítky.
Komentáře