Bretaň 3 - Z Remeše jsme mezi zralým obilím vyjeli na jih od Paříže k zámku Vaux le Vicome, který si postavil Nicolas Fouquet, ministr financí u Ludvíka XIV. (Jakési Čapí hnízdo, král pochopil, že si na zámek musel jeho ministr nakrást a zavřel ho na doživotí. Jak jednoduché). Následoval dlouhý přejezd až do Bretaně.
Bretaň 2 - Prvý den jsme dojeli do Remeše a prohlédli si centrum, ale hlavně pýchu města katedrálu Notre-Dame, místo korunovace francouzských králů. Všechny vchody i fasáda jsou bohatě zdobeny sochami, včetně smějícího se anděla. Po vyspání jsme se tam ještě vrátili vstoupili do majestátných prostorů chrámu a poté pokračovali na západ.
Bretaň 1 - Prvou zastávkou našeho červencového výletu do Francie byly památníky na bojištích Velké války u Verdunu. (Vkládám u příležitosti 100. výročí konce 1. sv. války a Dne veteránů 11.11.2018.)
Snad po více než 50 letech jsem se dostal do Chebu. Mezi dvěma kostely jsme úzkými uličkami došli na náměstí Jiřího z Poděbrad s jedinečným Špalíčkem a mnoha historickými budovami. Na náměstí navazuje krásná pěší zóna s Bránou času, za kterou pokračuje časová osa s daty významných událostí v dějinách města. Za druhým koncem náměstí je nejstarší chebský kostel sv. Mikuláše, původně trojlodní románská bazilika. Sestoupili jsme i do kostelní hrobky se zajímavou výstavou. Pokračovali jsme k Chebskému Hradu, který byl založen již ve 12. století. Nepřehlédnutelná je Černá věž ze sopečného sufu. Viděl ji i zde zavražděný Albrecht z Valdštejna. Zpět jsme šli kolem bývalého Františkánského kláštera a nádherné secesní budovy knihovny z roku 1910, postavené dle návrhu Maxe Loose. Do auta jsme nastoupili za krásným městským divadlem z roku 1874.
Při další návštěvě Mnichova jsme se krátce prošli centrem města. Na Odeon náměstí jsme se mrkli do bohatě štukovaného Theatinského kostela sv. Kajetána ze 17. století. Hned vedle je Feldherrnhalle, monumentální lodžie (dle Florentiny), postavená v roce 1841 Ludvíkem I., ke cti tradic jeho armády. Kolem Dianina templu jsme došli k sídlu bavorské vlády a poté se prošli rezidenčním sídlem bavorských vévodů a králů (1508 - 1918). Kolem mnichovského Národního divadla - opery a zbytků starého hradu jsme došli na hlavní Mariánské náměstí a podél radnice s orlojem zamířili k symbolu Mnichova, katedrále Frauenkirche se svými dvěma helmovými věžemi. Za války byla, jako většina města, vybombardována a poté obnovena do dnešní, téměř věrné podoby. Kolem nové Ohel Jakobovy synagogy z roku 2006 jsme došli na mnichovský trh, kde jsme se i dobře najedli.
Poslední říjnový den jsem, i při své letošní vycházkové lenosti, šel v krásné slunečné odpoledne (letos je babí léto již druhý měsíc) dolů do údolí na Dýbeř, pohádkový to kout peruckých lesů. Listy se barví, lepíky schnou, u vodníkova rybníčku se to stále zelená a les dýchá vůní podzimu.
Prvý listopadový den jsme absolvovali 2. lekci Českopisu s TRV za poznáním Prahy. Paní profesorka nám opět řekla mnoho zajímavostí ze Starého Města a Malé Strany. (Já sám se ještě mrknul k panu Bílkovi.)
Z Oltáříků jsem již zamířil do Penzionu Kocourov, kam se sjížděli kamarádi malíři. Cestou jsem ještě párkrát zastavil, od hospody jsem trochu fotil před západem sluníčka, v noci měsíc a ráno se ještě rozhlédl kolem. Počasí v sobotu již focení nepřálo
Cestou za kamarády z VOSy jsem si vylezl na Oltařík. Snažím se při každém výjezdu navštívit nějaký hrad - zříceninu v Českém střeohoří. Páteční pozdní odpoledne bylo moc příjemné.
Při cestě na sraz naší bývalé třídy do Třebenic jsem se na chvilky stavil nad Levousy, u Klapýho, nad Chodoulicemi a zejel jsem i směrem k Teplé. Takový byl mlhavý podzim.
Věž Staroměstské radnice spolu s Orlojem prošla velkou opravou. Při poznávání Prahy s TRV jsem vylezl nahoru, rozhlédl jsem se po krásném městě, obdivovaném lidmi z celého světa, a posléze setoupil s anglickým výkladem i do podzemí. Dopolední procházka: https://plazik.rajce.idnes.cz/Praha_s_TRV_1_-_4.10.2018/
Pátý ročník Třetího věku MKL v předmětu Českopis poznává Prahu. Prvá procházka byla po stopách TGM, míst kde pobýval i po stopách jeho blízkých a přátel. Moc příjemná procházka a havně poznání. I mne, který Prahu trochu zná, výklad paní lektorky Feldešové obohatil. Odpoledne jsem se ještě podíval na opravenou radnici: https://plazik.rajce.idnes.cz/Na_vezi_i_pod_vezi,_Praha_-_4.10.2018
Hanžberk, šípky, kopečky, rákosí - taková byla procházka během divadelní přehlídky. A večer západ slunce z Kulturního domu. Byl to prima den s kamarády - divadelníky.
Při dalším courání Prahou jsem se stavil v Obecním domě a poprvé viděl Muchovu Slovanskou epopej. Skutečně monumentální dílo. A tradičně do Školské 28 na presidenty a Tibet. Týden na to jsem jel do Prahy opět "na Vráťu B." a měl jsem chvíli času u Stromovky.
Tato místa zde již byla mnohokrát. Po letošních vedrech jsem se šel projít na Krásnou vyhlídku kolem opravovaného zámku, parkem a ořechovou alejí až na místo, kam chodili již Palacký a Svatopluk Čech.
Vydal jsem se do galerií a shodou okolností v onen výroční smutný den. Koudelka v UPM, Staroměstská radnice, Mánes a později galerie ve Školské. Zastavení u Českého rozhlasu a pozdní odpoledne na Můstku pod nezávislým výročním podiem. Čuňas, GaB, Pech, Klus s rodinou a na závěr Aktual s Knížákem. Prima den se smutnými vzpomínkami.
Po noclehu a snídani v IBISu jsme navštívili divoké Hundertwasserovo městečko a projeli okruh kolem centra města. Poté jsme od Marie Terezie prošli historickými místy s paní průvodkyní. Po obědě jsme se s Pepou procházeli sami a skončili jsme v hospůdce u sv. Ruprechta. Po dvou Kozlech a kávě jsme zamířili po rušné náplavce k našemu mikrobusu. Pod zataženým nebem jsme včas a zdrávi okolo Třeboně dojeli do Prahy. Jsme rádi, že jsme se Vídní alespoň mihli (byli jsme zde poprvé).
Komentáře